Z Plzně-Doubravky k Berounce
Z Prahy dojedeme vlakem na hlavní nádraží do Plzně. Odtud pak trolejbusem č. 16 na konečnou zastávku Doubravka. Před sebou máme asi desetikilometrový výlet. Pozvolna začneme stoupat po zelené značce k rozhledně Chlum. Ta patří mezi tři známé plzeňské rozhledny. Je odtud výhled na Plzeň, vysílač Krašov, hrad Radyně, Pancíř a Šumavu. Při dobré viditelnosti lze spatřit i vrcholy s rozhlednami Koráb u Kdyně, Čerchova v Českém lese a také hrad Přimdu. Rozhledna měla být původně součástí turistické chaty. Stavitel Jan Hegner zvládl postavit díky nízkému rozpočtu jen chatu, nazvanou po plzeňském starostovi Luďku Pikovi, a část rozhledny. Prozatímně byla otevřena 1. srpna 1926 a dostavěna do dnešní podoby v roce 1929. Na jaře 2010 se rozhledny ujali turisté z Bolevce a včetně malého bufetu ji opět zpřístupnili veřejnosti. Otevřena je od 5. května, ale po telefonické domluvě i mimo provozní dobu. Od rozhledny se vydáme krásnými lesy po zelené do Bukovce, kudy už protéká Berounka. Podél trati jdeme dál a několik kilometrů poputujeme nejen po zelené, ale i po naučné lesnické stezce Zábělá. Dojdeme na vyhlídku Kozí bouda s výhledem na meandry Berounky a za řekou ležící přírodní rezervaci Háj. Dojdeme k podjezdu s bytelnou dřevěnou lávkou a ukazatelem na polesí Zábělou. Odtud to máme 4 km po zelené značce k Dolanskému mostu – přírodní rezervací Zábělá s nádhernými divokými lesy. Půjdeme po rovince i klikatícími se pěšinkami nad Berounkou místy lemovanými skálami. Vlastní rezervaci tvoří příkrý svah mezi řekou a tratí, který je na několika místech porušen erozními rýhami, stržemi, skalními výchozy břid lic a spilitů. Odlišné podmínky tu umožnily růst olší, javorů, buků, borovic, dubů, ale i sasanek, kokoříku, vraního oka či lilie zlatohlavé. K Berounce sejdeme u Dolanského mostu.
Na druhém břehu stojí mlýn s vilou. U jezu najdeme pomníček asi utonulého z roku 1995. Před mostem pokračujeme po modré značce přes tábořiště pro vodáky, odkud jich většina začíná sjíždět Berounku. Po povodních v roce 2002 tu vyrostla nová budova restaurace a umývárny. Tábořiště založili roku 1991 Marta a František Bockovi z lásky k vodáctví a přírodě. Začínali s maringotkou sloužící k přespání i občerstvení. Nebyla tu elektrika ani studna, k táboření sloužila louka před potokem. Kde je romantiky konec? Až na náměstí Československých legií v Chrástu dojdeme příjemnou cestou lesem, pak loukou s vysázenými stromy. V Chrástu si rozhodně dojděte do cukrárny a zároveň kavárny, pizzerie U Rybníka. Před ní stojí veselý památník věnovaný 80. narozeninám Hurvínka, který tu „žil“ v letním sídle loutkáře Josef Skupy v domě č. 350. Zde můžeme dnešní výlet ukončit, vlakem se vrátit do Plzně a pak domů. Pro orientaci jsem použila Mapu KČT č. 31 Plzeňsko. Přeji příjemný výlet.